Malíř a ilustrátor Jiří Kalousek se narodil v Novém Bydžově 7. února roku 1925 jako prvorozený syn před sestrami Věrou a Blankou. Otec Antonín, vlakvedoucí, amatérsky maloval a ve svém volnu podnikal s rodinou pravidelné železniční výlety po československých hradech a zříceninách. Kalouskovi žili v Hradci Králové. V letech 1936 – 1944 studoval na klasickém gymnáziu v Hradci Králové. Kvůli své zálibě v astrologii docházel na hradeckou observatoř. Od tercie navštěvoval kursy kreslení pod vedením prof. Říhy. V letech 1945 – 1950 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Františka Muziky a prof. Antonína Pelce. Během studia se podílel na různých hudebních akcích a také na hudebním happeningu uspořádaném na schodišti Rudolfína v Praze pod názvem Pražské podzimní jaro. V letech 1947 – 1948 podnikl studijní cesty do Bulharska a Francie. V r. 1948 se zúčastnil výstavy Spolku východočeských výtvarných umělců v Městském muzeu v Hradci Králové.
Od roku 1951 do roku 1955 byl členem výtvarné redakce časopisu Československý voják. V letech 1953 až 1969 velmi intenzívně spolupracoval s mnoha československými časopisy, zejména Dikobrazem, Mladým světem, Mladou frontou, Květy aj. Nejraději se zabýval ilustracemi pro dětské časopisy Mateřídouška, Sluníčko, Ohníček, Sedmička pionýrů aj. V r. 1954 se oženil s Milenou Lamarovou, historičkou umění. V r. 1958 se jim narodil syn Jakub, v r. 1965 dcera Lucie.
Od roku 1958 se podílel i na knižních ilustracích a první knihou byla próza Vladimíra Polácha – Srub radosti (1958). Malíř Jiří Kalousek byl velmi pracovitým autorem. Jeho svérázné, ale dobře poznatelné ilustrace jsou ve více jak stovce knih, např.: Karel Čapek – Kapesní povídky (1965); Miroslav Skála – Svatební cesta do Jiljí (1972); G. B. Shaw – Nebeský fotbal a jiné povídky (1973); Karel Poláček – Metempsychóza čili stěhování duší (1975); Bohumil Říha – Dětská encyklopedie (1978); Miroslav Horníček – Chvála pohybu (1979); Zdeněk Adla, Pavel Zátka a Jiří Černý – Obrázky z českých dějin a pověstí (1980); Ilona Borská – Trubaduři a ztracená švadlena (1983) aj.
V roce 1958 založil skupinu Polyegran společně s A. Bornem, V. Jiráskem, K. Neprašem, O. Jelínkem, M. Jiránkem, M. Liďákem, J. Maláskem, F. Skálou, B. Štěpánem, M. Žemličkou a dalšími. První výstava v ÚLUV v Praze r. 1960 byla významnou událostí českého humoru a satiry. V letech 1965 až 1983 pracoval na ilustrované zeměpisné encyklopedii S malířem kolem světa, která obsahuje více jak 1200 barevných kreseb. Z jeho kreseb a průvodních textů vyzařuje radost a zaujetí, úsměvnost i rajská pohoda. Významně se svými kresbami podílel na tvorbě animovaných filmů: O Dorotce a papouškovi (seriál 10 filmů, rež. B. Možíšová); Kosmodrom r. 1999 (rež. F. Vystrčil); Očko a Ouško (7 večerníčků , rež. M. Horvatovič); Fair Play (rež. K. Hofman); Supermyš (rež. J. Váňa), Hugo z hor (rež. M. Kačena) a mnoha dalších.
Mezi léty 1958 až 1986 se u Jiřího Kalouska projevuje soustředěný zájem o filologii. Vynálézá tzv. „hnízdovou metodu“ učení angličtiny. Učí se španělsky a pokouší se o japonštinu. Píše básně. Překládá poezii Christiana Morgensterna do angličtiny. Sbírá slovníky a staré pohlednice. Pořádá happeningovou výstavu „Pohlednice v lese“ v květnu r. 1978.
Za svou ilustrační činnost i jako výtvarník animovaného filmu byl držitelem řady ocenění: Cena novinářů na Festivalu animovaných filmů pro děti v Teheránu za film Kosmodrom r. 1999 (1967); Zlatá plaketa na Festivalu animovaných filmů pro děti v Teheránu za film Dorotka a zpěvák (1968); Cena Jiřího Trnky za film Dorotka a zpěvák (1969) aj. Krásu a dobrou náladu vyzařující z jeho kreseb si mohla veřejnost prohlédnout na mnoha jeho samostatných i kolektivních výstavách, např. : Hradec Králové (1957, 1958); Praha (1958, 1982, 1986); Mělník (1974); Ostrov nad Ohří (1975); Opava (1983); Litoměřice (1987); Most (1987) aj.
V letech 1965 až 1985 Jiří Kalousek intenzivně pracuje, soustavně maluje. Převážně ve svém letním podkrkonošském ateliéru v Kohoutově. Zde také uspořádal v září r. 1982 výstavu obrázů v krajině doprovázenou fotografiemi Jiřího Jahody. V narativních tématech se vyrovnává s naléhavými filozofickými a etickými problémy. Kultivuje technickou stránku malby do jemného, úsporného rukopisu.
V roce 1985 podnikl poslední zahraniční cestu do USA, která jej inspirovala k namalování jednoho dokončeného a jednoho nedokončené obrazu a množství skic a poznámek.
Malíř, ilustrátor a výtvarník animovaného filmu Jiří Kalousek zemřel náhle uprostřed tvůrčí práce 23. 2. 1986 v Praze ve věku 61 let. Jeho výtvarné nadčasové dílo žije dál v mnoha publikacích, které se po jeho smrti vydávaly a stále vydávají, a reprízovaných večerníčcích České televize.
